Soudní dvůr tu rozhodoval o předběžné otázce položené v Německu v průběhu trestního řízení proti vietnamskému občanu panu Vo, který organizoval nelegální migraci do Německa. Za účelem udělení schengenských víz oklamal pan Vo maďarský konzulát ve Vietnamu tvrzením, že organizuje turistické cesty po Evropě. Dále měl zneužít švédské právní úpravy krátkodobých pracovních povolení, na jejichž základě se ilegální vietnamští přistěhovalci stávali unijními pracovníky s právem přesídlit do Německa.

Německý soud položil Soudnímu dvoru předběžnou otázku, zda lze podle národního práva trestat nelegální přistěhovalce, aniž by předtím došlo ke zrušení víza podvodně vylákaného v jiném členském státě. Před lucemburskými soudci opět ležela delikátní otázka vztahu národního trestního práva a práva unijního. Unijní právo upravuje sice dnes otázky vydávání, odnímáni nebo rušení víz na území EU, nicméně neupravuje sankční mechanismus.

Článek 78 SFEU pojímá společnou přistěhovaleckou politiku EU jako součást sdílených pravomocí v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Jejím cílem je, mimo jiné, zajistit i předcházení nedovolenému přistěhovalectví a obchodu s lidmi a posílit boj proti těmto činnostem. Boj proti nelegální migraci a obchodu s lidmi zakládá rovněž jeden z okruhů harmonizace skutkových podstat trestných činů. Ve světle dřívější judikatury Soudního dvora, zejména rozhodnutí ve věci C-176/2003 Komise v. Rada, lze přijímat opatření, vztahující se k trestnímu právu členských států (včetně jeho harmonizace), pokud je to nezbytné k dosažení plného účinku norem přijímaných v oblasti pravomocí, svěřených členskými státy Unii. Jinými slovy, je-li pravomoc svěřena EU, což migrační politika bezesporu je, lze příslušný unijní zájem chrání trestněprávní normou EU. Ve věci Vo ovšem Soudní dvůr řešil ještě cosi dalšího: je-li ohrožen chráněný zájem EU a není-li k dispozici unijní sankce, lze chránit příslušná zájem normou členského státu, i když z hlediska působení principu teritoriality došlo k útoku na zájem EU v jiném členském státě. Jsme tak patrně svědky nové dimenze europeizace trestního práva nejen vertikálním působením unijního práva, ale také horizontálním postihem protiprávního jednání. Za útok proti migrační politice v jednom členském státě může být uložena sankce trestním právem jiného členského státu, protože oba spojuje útok proti jednomu chráněnému zájmu Unie.

Autoři: Michal Tomášek