Železnou nezlomnost prokázal poté ještě mnohokrát v souvislosti s prosazováním svých mocenských zájmů a obsazováním pozic. Jak autor připomíná, podílel se i na tvorbě zásadních ústavních dokumentů. Nejprve na Košickém vládním programu, poté na Ústavě 9. května. V obou případech chtěl posilovat slovenský vliv až k federalizaci. Klement Gottwald nebyl proti, ale spíše v dlouhodobějším horizontu. Není se proto co divit, že v letech 1968 – 1969 Gustáv Husák razantně zasáhl do přípravy federalizace Československa. Macháček popisuje, jak se Husák veřejně vyslovoval jak proti centralizovanému, tak volnému (až konfederativnímu) typu federace. Vycházel z delegování národních kompetencí federativním orgánům, odvozené suverenity federace od suverenity národní, i když tato otázka nakonec nebyla reflektována v posléze přijatém ústavním zákonu. 

Husákovy názorové přemety ve věci federalizace líčí ve svých memoárech i tehdejší předseda ústavněprávního výboru Národního shromáždění Viktor Knapp, který se ve své funkci názorově střetával právě s místopředsedou vlády Husákem. Z Macháčkovy knihy nevyplývá, zda lze či nelze odborně potvrdit anebo vyvrátit Husákovo autorství „čertova kopýtka“ československé federace, totiž zákazu majorizace. Byl-li skutečně jeho duchovním otcem, pak ještě post mortem značně zkomplikoval dělení Československa v průběhu roku 1992.

Na prahu roku osmičkových výročí je určitě vhodné, možná i aktuální, pamatovat si ambiciózního slovenského politika, jenž bezuzdnou touhou po moci přispěl k několika dějinným zvratům našeho národa, které si zanedlouho připomeneme. 

Autoři: Michal Tomášek